Kachlová kamna

Historie kachlových kamen

První kachlová kamna se začínají objevovat na konci středověku v alpských oblastech na území dnešní Itálie a Švýcarska. V průběhu dalšího vývoje byl kladen důraz nejen na jejich funkci, ale čím dál více také na umělecké zpracování, díky čemuž máme dnes možnost na starých hradech a zámcích obdivovat skutečné kamnářské skvosty.

V polovině 19. století dochází v Evropě k rozmachu průmyslové výroby nejen kachlů, ale také kamen. Od této doby je tedy možné kamna dělit na ta individuálně stavěná a sériově vyráběná. Na přelomu 19. a 20. století jsou již kachlová kamna neodmyslitelnou součástí každého městského bytu.

V Čechách sloužila kachlová kamna jako hlavní zdroj tepla ve všech venkovských staveních a roubenkách, kde jim patřilo dominantní místo často uprostřed jediné obytné místnosti. Kamna sloužila k vytápění, vaření, ohřevu užitkové vody a často k nim patřila také lavice nebo vyhřívané ležení.  

Moderní kachlová kamna

Dnešní kachlová kamna mohou mít nekonečně mnoho podob, avšak jednu vlastnost mají společnou. Tou je velmi příjemné sálavé teplo, které do svého okolí předávají. Od zatopení to zabere klidně i několik hodin, ale když se kachlová kamna prohřejí, začnou vyzařovat do svého okolí sálavé teplo. To se šíří vlněním, vzduchem prochází a kam dopadá, tam ohřívá. Naprosto stejně funguje naše slunce a kachle navíc předávají teplo o téměř stejné vlnové délce jako sluníčko. Pokud se tedy ptáte, jaký je to pocit doma topit kachlovými kamny, je to stejné, jako když se na jaře postavíte zády ke sluníčku. 

Stavba kachlových kamen

Stavba každých kachlových kamen je pro nás visoce individuální záležitostí a každému zákazníkovi je navrhujeme na míru jeho potřebám. Obecně ale mohou být postavená buď za použití kamnové vložky anebo stavěného bio-topeniště, které je celé ze šamotu. Rozdíl mezi těmito dvěma a běžnými krbovými vložkami je mimo jiné v teplotě spalin. Zatímco krbová vložka má průměrnou teplotu spalin kolem 200 ºC, kamnovou vložku či bio-topeniště opouští spaliny o násobně vyšší teplotě. A právě jejich teplo je využíváno k vytápění. Směřují totiž do tzv. tahového systému anebo masivního akumulačního nástavce, kde své teplo předávají. Když pak odchází do komínu a kamna jsou profesionálně postavená, je už teplota spalin opět kolem dvou set stupňů. V šamotových tahových systémech spaliny často urazí mnoho metrů a zajišťují, že se celá kamna krásně prohřejí. Poslední vrstvou je samotný plášť kamen z kachlů, který dává kamnům tvar a podobu. 

Design kachlových kamen

Jakou budou mít kamna podobu záleží výhradně na vás, potažmo na prostoru, který jim vyhradíte. Může se jednat o volně stojící sloupová kamna v tradičním i moderním hávu, rustikální kamna s ležením jak z krkonošské chaloupky anebo moderní kamna s velkoplošnými kachly. Možných tvarů je nepřeberné množství a stejně tak barevných glazur. Problémem pro nás nejsou ani ručně malované kachle, například s monogramy členů rodiny. Fantasii se zde zkrátka meze nekladou. 

Jak kachlová kamna fungují

Další věcí, kterou budete na kachlových kamnech pravděpodobně milovat, je jejich fungování. Konstruována jsou zpravidla na jednu zatápěcí dávku, což znamená, že k nim přijdete a do spalovací komory naskládáte doporučenou (a zpravidla velkou) dávku paliva. Pro představu, u stavěných bio-topeništ se pohybuje mezi pěti a patnácti kilogramy suchého dřeva. To necháte kompletně shořet, přičemž veškerá energie obsažená ve dřevu se naakumuluje do pláště kamen, odkud následně sálá do domu po zpravidla desítky hodin. To samo je závislé na velikosti kamen, respektive množství akumulační hmoty jako jsou právě šamot a kachle. Čím větší a těžší kamna jsou, tím delší dobu se natápí, ale tím déle také sálají. Nejčastěji stavíme kamna o hmotnosti mezi dvěma a třemi tunami, ve kterých 1x denně spálíte 15 kg dřeva a kamna následně sálají cca 20 hodin. Moderní spalovací komory a bio-topeniště mají extrémně vysokou účinnost hoření, což znamená nejen minimální emise škodlivin do ovzduší, ale pokud budete používat kvalitní palivové dřevo, vybírání popela vás reálně čeká pouze párkrát za zimu a to za situace, kdy v kamnech budete topit každý den. 

Kachlová kamna a vytápění celého domu

Jak již víme, dříve vytápěla kachlová kamna často jedinou obytnou místnost domu. Dnešní domy mají ale obytných pokojů výrazně více. Jsou tedy kachlová kamna vhodná i do moderních staveb? Jistě! 

Hypokaustní vytápění

První variantou umožňující vytápět celý dům je tzv. hypokaustní vytápění. Jedná se o soustavu uzavřených kanálů, kterými samotížně proudí vzduch. Ten se dole u kamen ohřívá a kanály směřuje do stěn mezi pokoji v dalších patrech. Ty mohou být přiznané (například kachlové) anebo pouze omítnuté. Do nich je předávano teplo ze vzduchu, ten chladne a vrací se druhou stranou zpět dolů ke kamnům. A takto proudí stále dokola. Tímto způsobem je možné efektivně vytápět pokoje nad kamny, nicméně směrem do stran už mají hypokausty své limity. Aby vše fungovalo skvěle, je dobré umístit kamna do centrální části domu a zkrátka s nimi počítat pokud možno už ve fázi plánování domu. 

Teplovodní výměník

Druhou variantou je zabudování teplovodního výměníku. V tomto případě je teplo získané ze spalování dřeva předáváno do vody, která je následně prostřednictvím topné soustavy distribuována do radiátorů či podlahového topení. Výhodou kachlových kamen s teplovodním výměníkem je možnost vytápění i z hlediska půdorysu vzdálených místností. Pokud je navíc použitý absorbér, kamna jsou nezávislá na dodávkách elekřiny narozdíl od běžných krbových vložek s výměníkem a mohou tak sloužit jako plnohodnotný zdroj tepla i v případě black-outu. 

Víme, že správné rozhodnutí není jednoduché a proto vám budeme rádi k dispozici. Podívejte se jak u nás vše funguje, napište nám prostřednictvím kontaktního formuláře níže, zavolejte anebo rovnou doražte do naší prodejny v Pečkách, kde vám mimo jiné ukážeme námi stavěný kachlový sporák nebo těžký akumulační krb s bio-topeništěm, tahovým systémem a hmotností přes dvě tuny.